Keith Stuart – Kluk z kostek
Málokterá knížka ve mně zanechala tak silný dojem, jako Kluk z kostek, z roku 2017. Možná je to téma autismu, nebo pro mě úplně neznámý svět Minecraftu, nebo naprosto přirozený styl jazyka a psaní anebo prostě fakt, že to napsal člověk, který o životě s autistickým dítětem ví více než dost a čerpal z vlastní zkušenosti.
Keith
Stuart je editorem
rubriky počítačových her v britském listu Guadian. Mimo to je také otcem dvou
synů, jednomu z nich lékaři ve čtyřech letech diagnostikovali autismus.
Kluk z kostek je tedy román s autobiografickými prvky.
Alex je otcem osmiletého syna Sama, jemuž byla diagnostikována lehká forma autismu. Svého syna nadevšechno miluje, jen neví, jak s ním komunikovat, jak se k němu chovat. Miluje i svou manželku Jody, ale přes starosti v práci, a starosti se Samem, jí to zapomínal poslední dobou říkat. Manželskou krizi se tedy rozhodl vyřešit dočasným odchodem od rodiny. Snaží se najít si cestu k sobě, Jody a hlavně k Samovi. Nakonec se mu to podaří pomocí hry Minecraft.
Stuartův debut Kluk z kostek je dojemně psaný příběh, který ale není zatížen zbytečným patosem. Knížka je psána mimořádně citlivě a čtenářům tak dokonale zprostředkovává kontakt s autistou a ukazuje tak, že autista není jen mimořádně nadaný Rain Man, nebo Sheldon Cooper. Musím vyzdvihnout i překlad, o který se postarala Johana Eliášová.
Kluka z kostek, u kterého budete i slzet, vřele doporučuji!
A něco navíc! O září můžete Kluka z kostek vidět i jako představení v cyklu scénického čtení LiStOVáNí!
Komentáře
Okomentovat