Miloš Urban – Michaela: Události v klášteře svatého Anděla
Dnešní recenze bude zároveň takovým mým psychologickým
výzkumem, zda si knihu přečtete.
Dnes vám totiž představím Michaelu.
Michaela je útlá novela, vydaná prvně v roce 2004.
Miloš Urban (*1967), který je jejím autorem, je známý český
spisovatel. Mezi jeho knihy patří například: Sedmikostelí (1999), Přišla z moře
(2014), Lord Mord (2008), či jeho novinka Kar (2019).
Znají ho jistě také filmoví a televizní diváci, neboť jeho
knihy, Hastrman nebo Santiniho jazyk se dočkali i audiovizuálního zpracování. A
právě přes film Hastrman, jsem se k Urbanovi dostala i já.
Děj nás zavede k jistému muži S. – zločinci na útěku. Úkryt
nalezne v klášteře, který je obýván krásnými jeptiškami. Svou tajemností a
záhadným chováním probouzejí v S. touhy a vášně.
V klášteře je celkem pět jeptišek anebo šest? Kdo je
onou tajemnou bytostí? Proč je schovaná? Kdo je ta tajemná Michaela?
S. záhy zjišťuje, že přežít v klášteře nebude
jednoduché a že pokud chce zůstat na živu, musí se bránit.
A to je ve své podstatě celý příběh. Všechny další motivy si
každý z nás může vykládat jinak.
V novele se střídají hororové, erotické a pornografické (až lehce sado-masochistické)
scény.
Obraznost se Urbanovi rozhodně nedá upřít. Hraje si s postavami,
i s fantazií čtenáře.
Proč mají jeptišky odvozeniny od mužských jmen? Co znamená
zkratka jména S.? Třeba S jako satan?
A kdo je samotná Michaela? Jedná se vůbec o ženu? Či nějakou
nestvůru? Nebo je to anděl?
To, co vám zde teď předkládám, jsou pouze moje hypotézy. Nemusíte
s nimi souhlasit.
Knihu četla následně i má kamarádka a shodly jsme se na tom,
že je to rozhodně pozoruhodná kniha, která čtenáři umožňuje přemýšlet, ale že
se jedná o tak různorodý žánr, který nám ne tak úplně sedl. Popravdě, nevím,
zda bych si Michaelu přečetla znovu.
Samotný Urban měl s jejím vydáním také lehké pochybnosti,
a proto novelu vydal pod pseudonymem Max Unterwasser.
Michaela by se měla dočkat i filmového zpracování.
Pokud bych měla určit, pro jakou čtenářskou skupinu je
Michaela určena, řekla bych, že zaujme spíše mužské publikum. Anebo čtenáře,
kteří mají rádi nezvyklé horory a kteří chtějí lehce poškádlit erotické
představy.
Tak co? Přečtete si Michaelu?
Hodnocení: 6 z 10
Ukázka z knihy
Anebo bez dovolení, když sestry jinak nedají. Dokonce mu
můžou půjčit peníze. Anebo si je půjčí sám. Kdo odolá milosrdenství, které si
říká o příležitost? Prohlédl si stavení. Z rohů pod břidlicovým
krovem čouhaly staré, větrem trochu zešikmené zděné komíny. Na půl cesty
mezi nimi, přímo nad vikýřem, trčel šikmo ze střechy tenký černý hromosvod,
jediný moderní předmět na starém domě, jenž kdysi mohl být odolnou tvrzí.
Odvrácená stěna plynule splývala s obvodovou zdí. Ve stěně do dvora
zelo několik otvorů, četná úzká okna, jedno malé u samé země, pak dvě řady
větších, taky vysoký, úzký postranní vchod, jímž ho Marciana v noci musela
vyvést na dvůr. Lnul tu ke zdi přístavek s plechovou stříškou.
Snadno by se přehlédl, kdyby z krovu nevyrůstal železný křížek. Za rohem
se o dům opíral záchod, stejně nenápadný jako kaplička. Za záchodem
u zdi se vršila hromada hnoje promíšeného se slámou. Právě na ni
vyšplhal černý kohout a začal ji rozhrabávat. Byly tu v řadě
vyrovnány troje dvouhroté vidle. Znovu se pozastavil nad tím, že to tu vypadá
jako na statku, ale chybí tu dobytek. Druhý z domů, nižší
a dlouhý, měl tenký komín a krov prudce spadající na jednu
stranu. Hned vedle, kousek od chlíva, se do strany bortila dřevěná
kolna. Uprostřed prostranství vystupovala nad terén skruž studny. Na ní
stála tenká, modře natřená železná pumpa, na vrcholku ozdobená šišticí. S.
sevřel držadlo kanystru i zlomenou lať a vstoupil do většího
z domů
Komentáře
Okomentovat