komentář: MDŽ – Ženy všech zemí, spojme se! Třeba na sítích.
8. březen je vnímán jako Mezinárodní den žen. A protože tento svátek každoročně vzbuzuje různorodé reakce, stejně tak jako postavení žen ve společnosti, trochu se na MDŽ podívám.
Komunistický svátek? Ale kde že…
Nejdříve trochu historie. MDŽ je opředen mnohými mýty. Jedním
z nich je, že se jedná
o komunistický svátek, který k nám dovlekli soudruzi ze Sovětského svazu. Ale omyl, přátelé!
To, že ho komunisté později využili k propagaci svých myšlenek a zneužili ho do podoby, kterou máme, bohužel většina z nás, zafixovanou, je už věc druhá.
o komunistický svátek, který k nám dovlekli soudruzi ze Sovětského svazu. Ale omyl, přátelé!
To, že ho komunisté později využili k propagaci svých myšlenek a zneužili ho do podoby, kterou máme, bohužel většina z nás, zafixovanou, je už věc druhá.
zdroj obrázku: www.pixabay.com |
Dalším mýtem je, že se jedná o poměrně nový svátek, slavený od
20. století, kdy ženy získávaly
ve většině států volební právo. A další omyl!
ve většině států volební právo. A další omyl!
První zmínky o jakémsi dnu žen najdeme už u starověkých Římanů.
Slavit ho mohly sice jen vdané ženy, ale už tehdy tento den dostávaly dárek od
svých drahých poloviček.
Takže, povězme si rovnou, květina, víno, chlebíček, zákusek,
nebo jiná forma pozornosti nás ženy (vdané i svobodné) jistě potěší i dnes v 21. století.
Tím vyvracíme i první mýtus, že jde o komunistický svátek. Ve
větší míře se svátku dostalo pozornosti během 19. století ve Spojených státech. Už v roce 1857 probíhaly v USA protesty za lepší postavení žen ve
společnosti a začal se slavit tzv. Národní den žen. Jejich snažení převzalo na počátku 20. století sdružení sufražetek.
Jednalo se o radikální bojovnice za všeobecné hlasovací práva žen (ang. suffrage). Sufražetky a další ženská hnutí se shromažďovaly
pravidelně nejen v USA, ale například také v Británii či Francii.
8. březen
se jako den slavení ustanovil až po první světové válce a v roce 1975 byl
svátek oficiálně uznán Organizací spojených národů. Připomínán je jako den
mezinárodní solidarity žen
za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Abychom si nemyslely, že jsme my Češky a Slovenky (potažmo Čechoslovenky)
byly nějak pozadu. Podobné hnutí se u nás začalo formovat také již v 19.
století a na rozdíl od většiny ostatních států jsme byly (co se volebního práva
týče) úspěšné. 29. února 1920 byla přijata Ústavní listina Československé republiky
a Češky a Slovenky tak mohly volit a být volené mezi prvními na světě.
Slovensko si stoleté výročí přijetí Ústavy a získání volebního práva žen
připomnělo volbami do Národní rady.
zdroj obrázku: www.teraz.sk |
V dnešní době je MDŽ vnímán jako boj za práva žen (volební právo – ne všude na světě ho ženy mají, antikoncepce, potraty...), zrovnoprávnění žen s muži
v oblasti pracovních a platových podmínek a ve společnosti jako takové.
Wonder woman, stereotypy, emancipace a vzory
Asi bych zde mohla dlouze polemizovat a argumentovat o
výchově dnešních generací dívek
a o vedení žen. O tom, jak ženu i dnes vnímáme přes různé stereotypy a jak se vlastně i někdy dobrovolně smiřujeme s naší situací jen proto, že jsme ženy. A také o tom, jaký tlak je na nás paradoxně veden, abychom vše zvládaly, vypadaly úžasně, bojovaly za svá práva a přitom byly nenápadné a neprovokovaly společnost. Toto téma ale, s dovolením, přenechám sociologům nebo psychologům.
a o vedení žen. O tom, jak ženu i dnes vnímáme přes různé stereotypy a jak se vlastně i někdy dobrovolně smiřujeme s naší situací jen proto, že jsme ženy. A také o tom, jaký tlak je na nás paradoxně veden, abychom vše zvládaly, vypadaly úžasně, bojovaly za svá práva a přitom byly nenápadné a neprovokovaly společnost. Toto téma ale, s dovolením, přenechám sociologům nebo psychologům.
Feminismus jako sprosté slovo
Brzy se můžete těšit na novou recenzi. Téma knížky totiž s mým
dnešním komentářem úzce souvisí. Knížka Feministky nenosí růžovou a jiné lži dokonale vystihuje současnou situaci ohledně feminismu. Proč je dnes slovo
feministka bráno spíše jako nadávka. Proč stále platí stereotypy o
feministkách, když už dávno nejsou pravda?
Sleduju, koho sleduju
Rozhodla jsem se, že se s vámi podělím o tipy na
zajímavé facebookové a instagramové účty českých a slovenských žen, které já přes
svůj soukromý profil sleduji.
Nesleduji profily, které mají přes sta tisíce followerů
(většinou mají do 50 tisíc). Výjimkou je snad jen profil slovenské prezidentky
Zuzany Čaputové, která má k dnešnímu dni cca 212 tisíc sledovatelů. Ji
jsem ale začala vnímat a sledovat ještě v době, kdy měla na svém účtu
necelou tisícovku a teprve všeobecně známou začínala být.
Mezi tipy nenajdete ženy, které si ráno vyfotí lehký sexy
rozcuch v posteli, pak postnou krásnou kávu v kavárničce, udělají
svůdnou pózu v denním outfitu, nebo vám pošlou slunný pozdrav v bikinách
z dalekých Malediv. Nenajdete u nich ani fotky (většinou) s popisky a
motivačními citáty: „Super obídek“, „Žij a miluj“ atd.
Ženy, které sleduji (ježiš, ten český překlad je fakt trochu
děsivý…!), jsou převážně z oblasti společenského života – politiky, žurnalistiky.
Jsou to ženy, které si své dosavadní postavení vybojovaly samy. O tom svědčí ve
většině i obsah fotek a popisků. Komentují současné dění, vyjadřují se k aktuálním
otázkám, zmiňují i své pocity k vlastní osobě. Ale žádný patos či otřepané
fráze u nich fakt nehledejte.
politika
Zuzana Čaputová – slovenská prezidentka, která vyhrála volby
i bez arogance, útočení na soupeře
Jana Maláčová – česká ministryně práce a sociálních věcí, která,
jak jsem se naživo mohla přesvědčit, vnímá věci kolem sebe reálně a nebojí se
postavit starším mužům ve sněmovně
Vladimira Marcinková – nově jedna z nejmladších slovenských
poslankyň, právnička a v dřívější době nejmladší členka týmu prezidenta
Andreje Kisky
Lucia Ďuriš Nicholsonová – slovenská europoslankyně, která
úspěšně bojovala proti lžím a pomluvám na svou osobu o tom, že je špatnou
matkou i političkou
žurnalistika
Linda Bartošová – novinářka a redaktorka České televize,
která vyvrátila mýtus, že krásné blondýny a bývalé Missky musejí být hloupé a
neschopné
Zuzana Kovačič Hanzelová – slovenská novinářka, jež se nebála
způsobit revoluci v RTVS a bojovat za svobodnou novinařinu na Slovensku
Monika Tódová – slovenská novinářka, která byla, spolu s dalšími
jejími kolegy, sledována kontroverzním a obviněným Marianem Kočnerem a mohla
být potenciální další obětí, stejně jako Ján Kuciak.
Andrea Procházková – studentka práv a novinářka píšící pro
Respekt a věnující se politice a justici
a další zajímavé účty
Eva Petríčková – slovenská matka objasňující život s autistickým
dítětem a vysvětlující, že ne každý autista je jako Shledon, Rainman anebo
Gréta
Kateřina Kněžíková – česká operní pěvkyně s dvěma dětmi,
manželem v angažmá v newyorské opeře a také zvládnutým závažným
zdravotním problémem
Alena Mornštajnová – česká, v dnešní době asi
nejúspěšnější současná, spisovatelka, která si svůj sen o psaní knížek splnila
až v pozdějším věku
zdroj obrázku: www.pixabay.com |
A pokud byste si chtěly užít retro MDŽ, přidávám sem odkazy
na video pořady.
Retro
Archiv ČT
Vyprávěj
Tak, milé ženy, užijme si dnešní svátek, věřme si, užívejme si a podporujme se!
zdroj obrázku: www.pixabay.com |
Komentáře
Okomentovat