Jednou za rok

 Blíží se Dušičky a mě už několik let vždycky políbí múza a vyzve mě k napsání několika veršů.

Vloni tomu nebylo jinak. A letos tradici, doufám, taky dodržím.

JEDNOU ZA ROK 

Dojít na hřbitov,

pomalu krok sun krok,

obejít hrob a

zapálit svíčku

jako každý rok.

Pomalu, pomalu

odříkat otčenáš,

vzdychnout si:

Jakpak se nahoře asi jen máš?

Pomalu, pomalu,

starý pán s hůlkou jde,

tvář oholenou a bledou,

doubek v ruce,

má milá,

neboj,

jsem tu zase na chvíli s tebou.

~ listopad 2024