Mirka Skočílková – Opuštěný dům

Dlouhé podzimní a zimní večery si žádají příběhy, které se hezky čtou a do kterých se čtenář/ka mohou úplně položit.

O autorce

Mirka/Jaromíra Skočílková (*1982) se pomalu ale jistě dostává mezi osvědčené autorky románů pro ženy. Kromě romantických linek se do příběhů snaží zapracovat i hlubší a náročnější téma. Nejinak tomu je i v románě Opuštěný dům z roku 2021.

K příběhu

Hlavní hrdinkou je žena ve středním věku Anna, která pracuje v realitní kanceláři. Jejím velkým koníčkem jsou procházky s fotoaparátem a hledání starých tajemných domů.

Když jí shoda náhod do jedné staré krásné vily přivede, seznámí se s neméně přitažlivým a dosti tajemným majitelem Oliverem.

Postupně sledujeme, jak se Anna s Oliverem seznamuje, seznamujeme se i s příběhem Anny, která v sobě ukrývá bolestivou ztrátu, kdy jí zemřela dcerka s Downovým syndromem.

Také Oliver si nese šrámy z minulosti, které u něho propuknou až v sebevražedné sklony.

Annu bere jako spřízněnou duši, ale také jako vysvoboditelku z jeho nemocné mysli a duše. Dokáže to ale Anna?

A dokáže si splnit i svůj sen o velkém domě, kde budou mít děti s Downovým syndromem útočiště? Stará vila by byla přesně to místo, jenže…

Shrnutí

Jak jsem napsala v úvodu, Skočílková se k převážně romantickým liniím snaží přidat i závažnější, hlubší téma. Tentokrát jsou to psychické problémy a Downův syndrom. Snad pro zjemnění však v příběhu několikrát zazní „Downíci“. Po dvacáté jsem to přestala počítat a na tohle pojmenování jsem začínala být lehce alergická. Nicméně, pro seznámení s tímto druhem postižení je autorčin text plně dostačující.

Co se Skočílkové povedlo je, že, přes jednodušší styl psaní, se udržela čtenáře v napětí a díky nečekaným zvratům čtení příjemně utíkalo.

Hodnocení: 6 z 10