Marie Rejfová – Kdo maže, ten jede

S učitelkou Josefínou Divíškovou i s autorkou Marií Rejovou jsem vás na blogu již seznámila. Nyní vám představím jejich (zatím) poslední společné dobrodružství v knize Kdo maže, ten jede.

Spisovatelka Marie Rejfová (*1976) nám opět naservírovala příběh lehce potrhlé učitelky Josefíny, která se, opět, přimíchá k vraždě. Jak se mi tento příběh líbil tentokrát?

V knížce Kdo maže, ten jede (2019), se opět setkáváme s učitelkou Josefínou Divíškovou, její sestrou a starostkou Brodu Miroslavou, Josefíniným švagrem Karlem a díky trestnému činu, který se v příběhu odehraje, i s komisařem Tvrdíkem a jeho kolegy od policie.

A protože už Josefínu znáte a protože jsem vám již něco trochu naznačila, jistě vás nepřekvapí, že ze zdánlivého běžkařského závodu se vyklube běh o život mezi střelami a z nádherného mlýna se stane místo činu.

V příběhu se seznámíme s bohatým a vlivným podnikatelem Kryštofem Opltem, který má s pozemky okolo Brodu velké plány.  

Josefíně a dalším osobám se díky sněhové bouři naskytla možnost strávit víkend v Opltově honosném mlýně. Vše by vypadalo jako skvělý nápad, nebýt vraždy, která se vzápětí stane. Rázem jsou všichni zúčastnění podezřelými.

Kdo je vrahem a kdo obětí vám samozřejmě prozrazovat nebudu, přečtete si Kdo maže, ten jede. Jediné, co vám mohu říci je, že opět nejde jen o nějakou vraždu v afektu, že se opět bude řešit minulost a že opět budete po vyřešení případu váhat nad tím, kdo je vlastně ve skutečnosti oběť a kdo pachatel.  

Josefína mě opět pobavila! Opět měl příběh švih a nebyla zde hluchá místa, která byste, coby čtenáři, chtěli přeskočit. Josefína měla opět vtipné postřehy a komentáře, Tvrdík byl opět nerudný a přitom neodolatelný. Oproti dílu Komu straší ve věži měl ale tento příběh lehce posmutnělý záměr. A to mě nemile překvapilo… Doufám, že v dalším pokračování, které by mělo už v dubnu vyjít, bude opět veselo.

PS: Jo, a už vím, k jakému stylu, či k jaké jiné krimi, bych detektivky s Josefínou Divíškovou přirovnala. Pokud jste čtenáři a milovníky starších krimi, jistě vám kapitán Exner nebude neznámý. Pokud sledujete současné televizní seriály, bude vám styl psaní Rejfové připomínat seriál České televize Strážmistr Topinka.

Hodnocení: 9 z 10

Ukázka z knihy

„Do prkenný ohrady, já se na to vykašlu!“ zahřměl nakonec. Zastavil a sundal si jednu lyži. „Mám to celý obalený sněhem.“ Josefína se vedle něj svalila na bok a položila tvář na sníh. Srdce jí bušilo ve spáncích. „Takhle se nikam nedostaneme,“ zakroutila hlavou Miroslava, na které byla znát jen nepatrná únava. Otevřela ledvinku a podala Josefíně láhev s vodou. „Nikdy jsi nebyla příliš fyzicky zdatná, ale netušila jsem, že jsi na tom až takhle špatně.“ „Nechte mě tu vlkům,“ zachrčela Josefína a pokusila se napít trochy životodárné tekutiny. Vleže to byl nesnadný úkol a ona si nalila většinu vody někam za ucho. „Tak si ale ustel jinam,“ houkl Karel, který se pokoušel kovovým koncem hůlky zbavit lyži zbytků sněhu a vosku, a zaposlouchal se. „Jedou sem lidi.“ „To je mi jedno.“ V tuhle chvíli se jí i rána špičkou lyže do oka zdála milejší. „Odřeš si skluznici,“ připomněla Miroslava svému muži skutečnost, že si ničí běžky. „To je mu jedno,“ zachrchlala znovu Josefína. „Stopa!“ uslyšeli mužský hlas. Vzápětí spatřili i jeho majitele – vysokého muže, kterého předtím viděli u stánku s občerstvením. Následovala ho blondýna kyprých tvarů šikovně zapasovaných do upnutých běžeckých kalhot a štíhlá dívka v tmavých brýlích. Její nakrátko střižené hnědé vlasy, ve kterých se zachytil padající sníh, zpola zakrývala čelenka. Muž vyšlápl ze stopy těsně u Josefíny. „Říkal jsem si, že jste to vy,“ pravil. „Díky té čepici jste vidět na kilometry daleko.“ Usmála se, jako kdyby odpočinek ve sněhu byla naprosto běžná záležitost, které se pravidelně oddává, a s veškerou elegancí, jíž byla v této chvíli schopna, vstala. „Nelo,“ pozdravila dívku s čelenkou a kývla na její společnici.

zdroj ukázky: REJFOVÁ, Marie. Kdo maže, ten jede. Praha: Mystery Press, 2019. ISBN 978-80-7588-108-3. s. 14

Webové odkazy

Více informací o knize

Rozhovor s autorkou

Facebook Josefíny Divíškové