Turisté u cíle: Vysočina

Vysočina je tak trochu opomíjený region naší republiky. Ale neprávem, nenechte se odradit, má co nabídnout a naštěstí se o tom přesvědčuje čím dál více turistů.

Naše putování jsme započali v Janovičkách. Na kole jsme se po žluté turistické trase vydali k Domanínským rybníkům (cca 3,5 km). Rybník je velký a můžete se v něm vykoupat. Zpátky jsme se vydali přes Rekreační areál Borovinka. Ten nabízí jak ubytování, tak kurty na tenis a lanovou dráhu v lese. My jsme se však zastavili na jídlo a pochutnali jsme si. Od Borovinky zpátky do Janoviček je to po silnici 2 km.

Další den jsme objeli zajímavá místa v okolí (vše je od sebe poměrně blízko, autem jsou tyto vzdálenosti zanedbatelné). Nejprve nás čekal gotický kostel svatého Michaela ve Vítochově. Kamenný kostel je monumentální jakoby snad ani nestál v Česku, ale někde v Irsku. Dá se dojet autem až k němu, kousek od něj také najdete Munzarovu borovici, kterou tam zasadil herec Luděk Munzar v rámci televizního pořadu Paměť stromů v roce 2002.

Nedaleko od Vítochova, 3 km směr Bystřice nad Pernštejnem, navštivte rozhlednu Karasín. Po vystoupání 129 schodů se vám naskytne krásný výhled na Vysočinu.

Samotné centrum městečka Bystřice nad Pernštejnem je malebné a na náměstí vás jistě zaujme dominantní kostel.

Asi nejvýraznější památkou je hrad Pernštejn. Ačkoliv při jeho návštěvě musíte těsně překročit hranice Jihomoravského kraje, hrad stojí za to. Parkovné pod hradem pro auto vás vyjde na 60 Kč/den. Na hrad (a případně i z hradu dolů) se můžete nechat vyvést vláčkem (jezdí co 20 minut). A ačkoliv jsme se svezli, jízdu nedoporučuji. 
Odradila nás cena 60 Kč/za dospělého, a především to, že celá cesta trvala max. 10 minut. Kdybychom to bývali byli věděli, rozhodně bychom zvolili pěší výstup po značné cestě. Samotný hrad je majestátný a rozlehlý. Vybrat si můžete ze čtyř prohlídkových okruhů. My zvolili zkrácený prohlídkový okruh, trval 50 minut a myslím, že byl plně dostačující. Na nádvoří naleznete jak obchůdky se suvenýry, tak i malou kavárničku.

Pozor! I v letní sezóně je hrad v pondělí zavřený! Také se před návštěvou ujistěte, že hrad není uzavřený z důvodu natáčení. My měli štěstí, den po naší prohlídce začalo na hradě točení filmu, průvodce říkal, že do konce roku jsou v plánu ještě další tři natáčení.

Všechny informace se dozvíte na webových stránkách hradu.

Pokud s sebou na Vysočinu budete brát kola, počítejte s tím, že pojedete opravdu z kopce do kopce, rovin si moc neužijete. Výjimkou není ani trasa podél vodní nádrže Vír. Začít můžete buď přímo v městečku a pokračovat do prudkého kopce ke hrázi nádrže, nebo můžete nechat auto před hrází a pokračovat až od ní. Po levém břehu nádrže dojedete až do Dalečína. Trasa od města Vír je dlouhá 16 km, od hrázi 7,5 km. Příjemné je, že vede téměř pořád lesem, takže v parném létě – velké plus. I tak vás ale potká jeden prudší stoupák. Nevýhodu ovšem trasa má taky. Jelikož se jedná o nádrž na pitnou vodu, je zákaz ve Víru se koupat, také je přístupný pouze jeden břeh, takže trasu tam i zpátky musíte absolvovat stejnou cestou.

Další naše zastavení vedlo na zříceninu hradu Zubštejn. Auto nechte zaparkované na začátku obce Pivonice. Odtud vede turistická značka, která vás po 600 metrech do kopce zavede až ke zřícenině. Zubštejn je přístupný, po dřevěné lávce se můžete dostat až do míst, kde kdysi stávaly věže hradu. A opět, výhledy, které uvidíte kolem dokola, jsou nádherné.

Vysočina má další a další turistické cíle, které může nabídnout, za tři dny jsme toho ale bohužel víc nestihli.