Halina Pawlowská – Díky za fíky


Díky za fíky má být jakýmsi volným pokračováním knížky Díky za každé nové ráno. Povedl se Halině Pawlowské tento odvážný krok? Dozvíte se v recenzi.

Spisovatelka a scénáristka Halina Pawlowská (*1955) patří mezi ty autory, které si buď oblíbíte, nebo je zavrhnete. Její knížky (do současné doby napsala více než třicet knih) může totiž jeden označit za lascivní a podbízivé, druhý za kvalitní, vtipné a odpočinkové.

Sama jsem stála někde mezitím – od Pawlowské jsem několik knížek četla (Proč jsem se neoběsila (1994), Díky za každé nové ráno (1996), Hroši nepláčou (1996), Zoufalé ženy dělají zoufalé věci (2002), Zanzibar aneb První světový průvodce Haliny Pawlowské (2008) a Když sob se ženou snídá (2009)) a vždy na mě působily jako vtipně napsané, hlubší význam nebo přínos jsem on nich ale nečekala.
Fíky mi moje hodnocení celé tvorby Pawlowské snížily

Díky za fíky, vydané v roce 2018, nás vracejí zpět do osudů rodiny Olgy (ve Fících ale její jméno uvedeno není), jejího manžela a postupně i jejich milenců.
Téma celých Fíků se totiž točí kolem nevěry. Je prospěšná? Je omluvitelná? A co je to vlastně nevěra? Pawlowská (tedy nejspíše Olga) se zastává názoru, že nevěra vlastně nevadí, vrací-li se nevěrnice/nevěrník zpět k rodině a ke svému druhu/družce, kterého stále miluje.

Přiznám se, že už samotný názor mě vytáčí a vnitřně s ním nesouhlasím. To by ale samo o sobě ještě šlo nějak vydržet a zvládnout, kdyby byl děj jinak plný, pestrý a skutečně zajímavý.
Bohužel nebyl.

Celých 168 stran je vyprávěním jakýchsi střípků a prožitků ze života, provázaných milováním, vtipnými situacemi a nevěrou.
V knize je dost patrný autobiografický rys autorky. Do jaké míry ale příběh vypráví Pawlowská za sebe a do jaké míry nám ho vypráví Olga, se nedozvíme a je to pouze na čtenářově představivosti.

Konec recenze. Krátká a nikterak obohacující – stejně jako kniha.

Ano, byly zde okamžiky, u kterých jsem se zasmála, převažovalo ale to, co mi přišlo spíše trapné než vtipné. Možná nejsem v tom správném věku, pro který je knížka určená. Kdo ví? Za mě ale byla knížka Díky za fíky propadák a jestli se mělo jednat o volné pokračování skvělého příběhu Díky za každé nové ráno, tak to se opravdu nepovedlo.

Knížku Díky za fíky hodnotím za tři. Stupeň navíc získávají za hezky psanou češtinu se zajímavými spojeními a obraty, které Pawlowská umí fakt dobře.

Hodnocení: 4 z 10


Webové odkazy



Komentáře

  1. Nikdy jsem od Haliny žádnou knihu nečetla. Kdysi jen několik ukázek z jedné knihy, což má pocit vycházelo v časopisu. Ale už je to nějaká doba. Úryvky byly povedené a zábavné. Jak píšeš, nečekám od autorky žádné moudro. Na druhou stranu, asi bych nemohla číst o nevěře a jak je v pořádku se vracet zpět... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako to téma a přístup k němu mě fakt vadil... Ostatní knížky, které jsem od ní četla, mi nevadily. :)

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky